Dementi: Jakub Nobicht, Jakub Šimeček, Martin Durda, Pavel Babáček,
Aleš Povalač, Jan Sadílek, Michal Holub, Lukáš Franěk, pes Arnošt Nobicht
Náš experimentální, na filmovém poli zcela nezkušený spolek vznikl někdy dopoledne (resp. během vyučování v některé z nezáživných hodin) na podzim roku 2001. Tehdy jsme vlastně ani nevěděli, co vytvoříme. Chtěli jsme pouze udělat nějakou tu legraci. Naše mladá krev potřebovala prezentovat své názory a pohledy na svět. Nakonec jsme se rozhodli inspirovat němým filmem za doprovodu hudby. A aby toho nebylo málo, zúžili jsme film na fotofilm. Nevíme, zda již někdo uvedl tzv. fotofilm, ale tohle bylo stoprocentně z naší hlavy. Propagátorem, scénáristou, režisérem a organizátorem celé akce se z vlastní vůle (kupodivu nikdo nic nenamítal) stal Jakub Šimeček, technickými součástmi spojenými s digitálním zpracováním se zabýval Aleš Povalač a digitální fotoaparát obsluhoval Michal Holub, v anglických kroužcích důvěrně označovaný jako "Pigeon". Společnými silami jsme vytvořili konečnou podobu scénáře, sehnali potřebné rekvizity a herce. Takto připraveni vyrazili jsme k našemu velkému počinu. Filmování se odehrávalo v malebné scenérii vísky Bransouze, kde nabídl hereckému štábu základnu jeden z herců - Jakub Nobicht. Po natáčení a kompletní devastaci rodinného domku toho trochu litoval, ale během půl roku se naštěstí podařilo uvést dům do původního stavu.
Náš první snímek nesl název V CHALOUPKY STÍNU ANEB JAK TO TAK CHODÍ. Dějství se začínalo na počátku II. světové války, později jsme obsáhli socialistickou éru a zakončili jsme v moderní době konce 20. století. Celý příběh byl jakýmsi obrazem různých dob s jejich mentalitou a lidmi jejichž mentalita se velmi rychle mění s již zmiňovanou dobou. Není tedy divu, že se fašista stane pionýrem a později demokracii oddaným člověkem. Postavy ve filmu očividně nestárnou. Tímto jevem jsme nechtěli naznačit nic. Jenom nám to přišlo jednodušší, než maskovat herce s postupující dobou.
V roce 2002 jsme nafotili nový snímek nesoucí název PRVNÍ A POSLEDNÍ PŘÍPAD ŠERLOCKA HOUMLESE. Pokud jde o organizační záležitosti, nedošlo ke změnám, jen dům už není schopen rekonstrukce. Nobichtovi si tedy budou muset pořídit něco nového. Příběh filmu je pozitivněji laděný než jeho předchůdce. Počet mrtvol jsme zredukovali na dvě a jediným černým místem je vyhořelá vesnice. Velkým pozitivem je fakt, že na počátku filmu ztracený dědek se ke konci najde.
